DPS (penzijko) má státní příspěvek a je konzervativnější volba se zaběhnutými fondy. DIP (dlouhodobý investiční produkt) nemá státní příspěvek, ale nabízí mnohem širší a často levnější investice (např. ETF) a potenciálně vyšší výnos — za cenu většího kolísání. Daňový odpočet (48 000 Kč/rok) oba sdílejí — v daních se tedy neliší. U většiny klientů proto považuju za rozumnější těžiště v DIP: stejná daňová úleva, ale levnější investice a volnější strategie. Penzijko dává smysl hlavně tam, kde přispívá zaměstnavatel.
Pro dlouhý horizont je častá kombinace: státní příspěvek brát přes DPS, zbytek investovat přes DIP nebo ETF. Investice ale kolísají a nejsou zaručené.
Kdy dává větší smysl DIP
Státní příspěvek je u penzijka nepřekonatelný — ale jen do vkladu 1 700 Kč měsíčně. Nad tuhle hranici už stát nepřidá nic a začínají rozhodovat dvě věci, o kterých se moc nemluví: náklady a výběr investic.
Tři důvody, proč lidé volí DIP
- Nákladovost. Účastnické fondy v DPS mají poplatky za správu a výběr fondů je omezený na jednu penzijní společnost. Přes DIP se dá investovat do širokých indexových ETF, které bývají výrazně levnější. Na horizontu dvaceti let dělá rozdíl v nákladech hodně.
- Volba strategie. DPS nabízí předdefinované strategie dané společnosti. DIP dává mnohem širší škálu — od globálních akciových ETF po dluhopisy.
- Nechceš být u jedné instituce. DIP si zřídíš u brokera či banky podle sebe.
Pozor: uzamčení mají obě stejné
Častý omyl: že DIP je „volnější“. Není. Aby ti zůstaly daňové výhody, platí u obou produktů stejná podmínka — minimálně 10 let spoření a zároveň věk 60 let. Když vybereš dřív, u penzijka přijdeš o státní příspěvky a u obou musíš dodanit uplatněné odpočty.
To je důležité při plánování: tyhle peníze nejsou tvoje rezerva. Rezerva musí být jinde, dostupná (viz kolik mít ve finanční rezervě) — jinak tě jeden nečekaný výdaj donutí sáhnout tam, kam se sahat nevyplatí.
Můj pohled: pro většinu lidí dává větší smysl DIP
Řeknu to na rovinu, protože se to často říká opačně: u většiny klientů považuju za rozumnější těžiště v DIP, ne v penzijku. Důvod není v daních — daňový odpočet 48 000 Kč ročně mají oba produkty stejný. Rozdíl je v tom, co se s penězi mezitím děje.
Proč u DIP
- Stejná daňová úleva, ale levnější investice. Přes DIP se dostaneš k širokým indexovým ETF s nízkými náklady. Účastnické fondy v DPS mají poplatky za správu a výběr omezený na jednu penzijní společnost.
- Náklady rozhodují víc než státní příspěvek. Maximální státní příspěvek je 4 080 Kč ročně. Na horizontu dvaceti a více let může rozdíl v nákladovosti a ve zvolené strategii znamenat mnohem víc — ale zaručit to nelze, investice kolísají.
- Volnost strategie. DIP si nastavíš podle svého horizontu a cíle, ne podle nabídky jedné společnosti.
Kdy penzijko smysl dává
Tři situace
- Přispívá ti zaměstnavatel. To jsou peníze navíc, které jinde nedostaneš — a zaměstnavatelé obvykle přispívají na penzijko, ne na DIP. U vybraných rizikových profesí je příspěvek od roku 2026 dokonce povinný.
- Chceš konzervativní řešení a kolísání hodnoty tě vyloženě nenechá spát.
- Máš smlouvu už dlouho a jsi blízko podmínkám výplaty.
Ať už zvolíš cokoli, platí jedno: tyhle peníze nejsou tvoje rezerva — u obou produktů jsou vázané do šedesáti let. A pokud buduješ cestu k rentě, je tohle jen jedno patro celé stavby; co má být kde, vyplyne z tvého cíle a horizontu, ne z obecného pravidla.
Jak to zapadá do celku
Penzijko je jen jedno patro celé stavby. Kvůli uzamčení do šedesáti let bývá cesta k rentě postavená na víc pilířích — a jak je poskládat, je právě úkol finančního plánu.
Chceš to probrat na tvoji konkrétní situaci?
Na nezávazné úvodní schůzce ti odpovím přesně podle toho, jak na tom jsi — bez tlaku a bez závazku.
Rezervovat schůzku
Složené odborné zkoušky ČNB a titul PFP (poradce finančního plánování). Přes 150 klientů. Píšu srozumitelně a bez prodejních frází — co půjde, vyřídím za tebe.
Více o mně →